Ing. Roman Svoboda

• vášnivý student kurzů, workshopů a seminářů na cestě osobního rozvoje a vzdělávání
• organizátor všeho, vždy, všude a stále
• cestovatel po USA, Evropě a dalších zajímavých zemích
• milovník života
• muž, jenž mu chvíli trvalo než určité pochopil a nyní žije naplno více jak 47 let
• kamarád, který má pořád plno nápadů
• realitní makléř, pro kterého jsou důležité korektní a upřímné lidské vztahy

Jsem kluk, který vyrostl v Ústí nad Labem. Po vystudování Střední průmyslové školy jsem na truc začal studovat Západočeskou univerzitu v Pzlni obor Strojírenská konstrukce pomocí CAD. Hurá jsem inženýr a vpřed do života. Jako “hodný” hoch, který poslouchal co mu radí rodiče,  jsem po roční základní vojenské službě 13 let pracoval ve strojírenských firmám na různých pozicích. Zde jsem vnímal že mi různé strojírenské obludy nic neříkají a pochopil jsem ale, že miluji komunikaci s lidmi. 

Psal se pro mě zlomový rok 2009 kdy jsem ve strojírenské firmě dopoledne dostal “padáka” a odpoledne na oblíbeném fotbálku se mi stal úraz. Velký zásah do mého života, když jsem musel na operaci a byl na posteli. Cítil jsem že potřebuji udělat razantní a zásadní změnu se svém životě, věděl jsem že do žádné strojírenské firmy se už nevrátím… zrodil se mi v hlavě plán a po vyléčení a úspěšné rehabilitaci jsem odjel si splnit životní sen, tj. cesta do USA.

Byl jsem zde 4 měsíce a spousty věcí mi tam “docvaklo” a zažil neuvěřitelné věci.

Vrátil jsem se a začal podnikat a založil firmu. Potřebuji mít svobodné povolání a velký kontakt s lidmi.

Další velká životní krize pro mě přišla v roce 2016, firma mi nefungovala, měl jsem velké dluhy, rodina se mi rozpadla, přišel jsem o denodenní kontakt se svým milovaným synem, byl jsem fyzicky napaden a nakonec jsem měl autonehodu, kdy jsem totálně zdemoloval svou oblíbenou i30.

Musela přijít další změna…opustil jsem město, kde jsem se narodil a přestěhoval jsem se do města, které se mi vždycky líbilo a tajně jsem toužil že jednou zde budu žít, bydlet a podnikat. To město je srdce naší malé republiky a nese slavné jméno PRAHA.

Postupně se mi podařilo vyrovnat všechny dluhy z podnikání, což se mi nadměrným usilým a velmi uspornými opatřenými (bez domova, bydlení na ubytovně a bydlení ve spolubydlení) nakonec podařilo.

Proč se věnuji realitám?

K nemovitostem jsem přičichl už v 19 letech, kdy po smrti mého otce jsem začal pronajímat zděděnou půlku baráku a pronájmy mě v podstatě provází většinu života. Čím dál víc mě začala zajímat komunikace s lidmy a jejich domovy.

Potřeboval jsem několik let na to, abych "UZRÁL" a udělal závažné rozhodnutí, že se stanu realitním makléřem naplno. Začal jsem se učit makléřině a setkával se s velmi krušnými začátky a shazováním... Měsíce bez koruny a slzy z pocitu neúspěchu, přetože uvnitř jsem tak strašně cítil jak moc chci uspěspět a prosadit se v oblasti realit. Pocítil jsem, jak lidé nemají rádi makléře, stousty odmítání, nezájmu, vysmívání atd. Bylo mi z toho mi smutno a několikrát jsem to chtěl už zabalit... Ale vždy u mě zvítězila touha uspět, prosadit se a především poskytnout lidem co prodávají nebo kupují své domovy skvělý servis a férový vztah.

Těžce jsem nesl hlavně to, s jakými praktikami jiných makléřů, jsem se setkával. Jsem rád, že je to za mnou. Jsem moc rád, že jsem dál “realiťák” a ucítil jsem, že mým posláním je pomáhat lidem v oblasti realit a tato lidská pomoc a podpora je velmi zapotřebí.

Mám s klienty velmi dobré vztahy a těší mě jejich důvěra a velká spokojenost. Srdce mi vždycky brečí štěstím, když čtu reference, jak jsou moji klienti opravdu šťastní a spokojení s mou prací.

Poznal jsem, že, jak se říká v makléřině, „nenabíráme nemovitosti", ale poznávám své klienty. Velmi vnímám, že nejdůležitější základnou pro postavení oboustraně spokojené obchodu (win-win) je společné vítězství, velký respekt k potřebám klientů, vzájemná lidská důvěra, pomoc a užitečnost.

Z celého srdce děkuji.

Roman Svoboda